<p>Již za právnických studií hrál epizodní role v českých filmech (např. Za svobodu národa), poté působil jako filmový právník (m.j. jako soudní znalec patentního soudu pro obor filmu, kinematografie a zvukové technicky, zvláště ve věcech literárních a scénických), od roku 1938 vedl též advokátní praxi. Ještě v němém filmu se věnoval překladům a dramaturgickým úpravám textů pro mezititulky zahraničních filmů. Na začátku zvukové éry filmu podnikl v roce 1928 studijní cestu do Hollywoodu, kde m.j. pracoval v reklamním oddělení společnosti Metro-Goldwyn-Mayer. Jeho představy o natáčení českých verzí filmů v Hollywoodu, o kterých debatoval s tam žíjícím českým hercem Rudolfem Myzetem a dalšími vlivnými osobnostmi, zřejmě přispěly v srpnu 1929 k natočení zřejmě vůbec prvního filmu, z něhož zazněla čeština, krátkého propagačního filmu Universalfilmu Pozdrav Československu. Po návratu do vlasti pokračoval už ve zvukovém filmu v překladech a úpravách textů pro podtitulky zahraničních filmů a postupně mu byly svěřovány nejvýznamnější filmy v distribuci. Pro němá kina také upravil první český mluvený film Když struny lkají. Okrajově se věnoval i českému filmu, byl autorem nebo spoluatorem námětů, libret a scénářů hraných filmů Děvčátko, neříkej ne!, Manželství na úvěr, Ze světa lesních samot, Písnička z tvého srdíčka a i režíroval českou verzi česko-německého filmu Tisíc za jednu noc. Psal také slovní doprovody k českým dokumentům. Ve filmových časopisech také hojně publikoval o filmu, zejména o technických otázkách zvukové složky filmu a o Hollywoodu, který měl možnost osobně poznat. Na začátku 30.let se začal podílet také na českých vložkách v německých filmech a posléze na českých verzích zahraničních filmů. Zprvu šlo o komentářové dabingy dokumentárních filmů, později i dialogové dabingy hraných filmů. K některým dokumentům i sám namluvil slovní doprovody. Ačkoliv právě jeho dabingy byly ve filmových časopisech chváleny a patřily tak zřejmě k nejlepším, on sám se stal v 30.letech kritikem této úpravy cizojazyčných filmů. Jeho osobní podíl na výrobě dabingů byl zřejmě značný. Pod označeními "česká úprava", "česká synchronisace", "režie české verse" apod. se zřejmě skrývala nejen samotná režie, ale také úprava textu, překlad a v některých případech i montážní práce (střih) a práce laboratorní. Vzhledem k neúplnosti informací jsou tyto práce uvedeny pod souhrnným označením "česká úprava". Většina jeho dabingů zřejmě vznikla v ateliérech AB, zprvu na Vinohradech, později už na Barrandově, ale také v jiných studiích, včetně zahraničí.</p>
