Rozhlasový režisér, herec, dabér, dabingový úpravce dialogů a režisér. V letech 1924-1928 studoval dramatického oddělení Státní konzervatoře v Brně a již za studií působil jako herec činohry Národního divadla v Brně i rozhlasový herec a pomocný režisér v brněnském rozhlase. V roce 1928 nastoupil jako asistent režie do brněnské odbočky Radiojournalu. Postupně se vypracoval na samostatného režiséra pohádek, rozhlasových pásem a nakonec i rozhlasových her předních dramatiků. Vzhledem k herecké průpravě vypomáhal také jako rozhlasový hlasatel. V září 1941 byl zatčen gestapem za protiněmecké výroky, půl roku vězněn a z rozhlasu propuštěn. Právě do období těsně před svým zatčením a po propuštění spadá jeho práce pro dabing. Společně s brněnským producentem Františkem Navrátilem provedl úpravu a režii českého znění několika převážně italských filmů distribuovaných v protektorátní distribuci společností Excelsiorfilm. Poté spolupracoval jako herec s Moravským lidovým divadlem v Brně a od jara 1943 do podzimu 1944 působil jako režisér Národního divadla v Brně, od uzavření divadla do konce dubna 1945 byl totálně nasazen v brněnské Zbrojovce. Po osvobození se vrátil k práci režiséra v brněnském rozhlase. V roce 1955 přešel do studia Československého rozhlasu v Praze, kde se specializoval na hry pro děti a mládež. Do výslužby odešel v roce 1971. Příležitostně nadále působil také jako herec a vytvořil na desítku rolí v českém filmu. Ve filmu Jak se zbavit Helenky (1967) si zahrál sám sebe - rozhlasového režiséra. Od příchodu do Prahy do odchodu na odpočinek se také v Praze věnoval filmovému a televiznímu dabingu, ale již jen jako dabér. Z jeho na svou dobu velmi kvalitních dabingových režií v Brně se bohužel zřejmě dochoval jen jeden, možná dva tituly.