Počty dabingů
Vyrobených | 1318 |
---|---|
Zadaných k výrobě | 270 |
Státní organizace, provozující mezi lety 1959 a 1992 televizní vysílání v Československu. Původně vysílala na jednom kanálu, od roku 1970 měla dvě stanice, I. program a II. program. Dabingy vyráběla ve svých dabingových studiích v Praze, Brně a Ostravě, případně externě ve Filmovém studiu Barrandov.
Historie dabingového studia České televize v Brně
Historie dabingu v Brně sahá do samotného počátku televizního studia v Brně, které vzniklo v červnu roku 1961, a to jako čtvrté studio tehdejší Československé televize, tedy po Praze, Ostravě a Bratislavě. Své vysílání zahájilo 6. července 1961 ze studia Typos a mělo zde k dispozici pouze malé prostory v mezipatře klasického bytového domu. Později mohlo využívat část pasáže, kde našla zázemí údržba přenosových vozů a sklady. Postupně se však rozrostlo a v roce 1962 se začalo budovat dabingové studio. <br><br>V roce 1963 ČST zakoupila záznamové zařízení a vedení televize ho umístilo do Brna, údajně proto, že v Praze by se pro něj nenašel prostor. Během výroby prvního brněnského dabingu 22. ledna 1964 v Typosu však zařízení vyhořelo. Jeho režisér Miroslav Ambro (26 let) při požáru zahynul. Všichni se tenkrát při požáru schovali v dabingovém studiu, protože ten den strážní zamčeli mříž vedoucí ke studiím. Ambro k ní vyběhl po schodech, a protože viděl že ji stolaři mezitím otevřeli, tak se vracel do studia to říct ostatním. To se mu stalo osudným, když se nadýchal kouře na schodech a tam i nakonec zemřel. Dabováno bylo Polanského komorní drama <a href="/dilo/7277-nuz-ve-vode/">Nůž ve vodě</a>. Po požáru se v Brně dabing nakonec dokončil a to již v červnu 1964 (premiéra 20.6.1964 21.15) v režii <a href="/osoba/4678-antonin-klimes/">Antonína Klimeše</a>. <br><br> Dialogy, režii a zaučování brněnských pracovníků dělali pracovníci Studia pro úpravu zahraničních filmů, tedy filmového dabingu, nikoliv pražského televizního dabingu. To souvisí s tím, že pražské televizní studio mělo zkušenosti s dabingem živým, ale ještě nikoliv záznamovým. Dabingové studio tehdy vedl Miroslav Kratochvíl, který po roce odešel do pražské dabingové redakce. Další tituly režírovali opět pražští tvůrci Irena Skružná, Vladimír Krška nebo Blanka Nováková. Koncem roku 1964 se režie dabingu anglického filmu "Prodané životy" (premiéra 10.10.1964 20.50) chopil Milan Messany, který u této profese v brněnském dabingu zůstal. <br><br>Že studio nepůsobilo jako druhořadé dokazuje řada velkofilmů, které byly v Brně nadabovány. Namátkou <a href="/dilo/8934-zpivani-v-desti/">Zpívání v dešti</a>, Sedm statečných atd. Do Brna byl také v roce 1969 přidělen dabing nového filmu známého komika Louis de Funèse, kterého v Praze nezapomenutelně již několikrát nadaboval <aa href="https:/osoba/538-frantisek-filipovsky/">František Filipovský</a>. Diváci si však na hlas pana šéfkuchaře Septima ve filmu <a href="/dilo/2235-grand-restaurant-pana-septima/">Grand Restaurant pana Septima</a> v podání brněnského herce <a href="/osoba/5890-jiri-tomek/">Jiřího Tomka</a> nezvykli a film byl tak v Praze znovu předabován s hlasem Filipovského. Co však Brnu přineslo velký úspěch byl dabing animovaného seriálu Odkaz budoucnosti aneb Podivuhodná dobrodružství rodiny Smolíkovy a brněnský dabing se stal tak baštou tvorby pro děti. <br><br>V osmdesátých letech postupně končila éra klasického filmového dabingu využívajícího k projekci smyček skutečný filmový pás. Přecházelo se na magnetický záznam televizních pořadů a natočených filmů. Pořady a filmy ze zahraničí byly nakupovány na modernějším médiu – magnetickém pásu, laicky nazvaném video. Herci tak sledují jednotlivé scény na obrazovce, kam se jim rovněž promítá z počítače scénář. Video-dabing měl řadu výhod, celý proces se díky němu zjednodušil, snížily se nároky na velikost prostor, odvod tepla z promítacích strojů a podobně. V prostorách studia Sibiř, nacházející se v budově bývalého kina v brněnských Husovicích, začala koncem osmdesátých let brněnská televize budovat hudební studio určené k natáčení hudby s možností video-dabingu filmů. Po jeho dokončení se celkem logicky dabování zahraničních filmů a pořadů přestěhovalo sem, a dokonce se stalo hlavní náplní činnosti studia, které tak pracovalo na směny prakticky nepřetržitě. Díky kvalitnímu vybavení i skvělým lidem se spoustou zkušeností z filmového dabingu si tak brněnský dabing ve studiu Sibiř zachoval svoji vyhlášenou kvalitu a úroveň. Zde vznikly české verze některých dílů seriálu Jake a Tlusťoch, slavný devadesátkový seriál Dallas a také Opičí král, <a href="/dilo/347-psycho-ii/">Psycho</a> a spousta dalšího. Na jejich tvorbě se podíleli režiséři Jiří Kubík, Rostislav Landsman, Sonja Sázavská a další. <br><br>Nástup soukromých studií v divokých 90.letech byl počátek konce dabingového studia České televize v Brně. Ten přišel začátkem roku 1996 posledním dabingem pro film <a href="/dilo/3652-fletch-zije/">Fletch žije</a>. Důvodem zrušení byly především peníze. Odlehlé studio Sibiř v Husovicích bylo drahé. „Kvůli nákladům stála minuta průměrného seriálu asi 2000 korun. V Praze totéž dělali o pět set levněji a soukromá studia srazila cenu ještě níž,“ uvedl tehdejší ředitel ČT Brno Zdeněk Drahoš. Existovaly prý cesty, jak ušetřit, na to však generální ředitel ČT nechtěl slyšet. A tak v Brně zůstala jen soukromá studia, ale to je již jiná kapitola.